Po celém světě se postupně preferuje rovnoprávnost žen a mužů, jejich společný podíl na domácnosti a lepší pracovní uplatnění pro ženy. Emancipace někde zašla až tak daleko, že v některých rodinách zůstávají na mateřské namísto žen sami muži. Jak ale tato nerovnováha přispívá manželství?
Podle norské studie, která byla provedena vědci se specializací na rovnost v domácnosti, končí polovina manželství, kde se muž alespoň z poloviny zapojuje do chodu domácnosti, v polovině případů rozvodem. Míra rozvodovosti tak úměrně stoupá, čím víc muž v domácnosti musí obstarat.
Původní představa, že nejvíce rovnoprávná manželství, kde se domácí i jiné práce dělí rovným dílem, bývají spokojenější, jsou zřejmě mylná. Ve svazcích, kde žena vykonává veškeré domácí práce jen s minimálním zapojením manžela, dochází k rozvodu podstatně méně často. Lze z toho vyvozovat, že opuštění starého modelu rodiny, kde žena zaujímala roli hospodyně a muž živitele, není snadné opustit tak lehce, jak si někteří vědci mysleli.
Zásadní chybou je právě vznik moderního manželství. Ženy zde mnohdy zastávají lépe placenou práci a často disponují i větším vzděláním. Manželství, kde se páry snaží přesně vymezit hranice jejich povinností a závazků, přestává být přirozeným svazkem s tává se z něj svazek obchodní. Míra rozvodovosti tak nezávisí přímo na domácích pracích samotných, ale z nevyjasnění pozice muže v domácnosti. Tato situace vyvolává spíše konfliktní, než harmonické situace.
Pokud si vezmeme příklad Norska, kde byl tento výzkum pořízen, podílí se na péči o dítě sedm z deseti manželství. Když se však zaměříme na vykonávání domácích prací, leží v sedmi desetinách veškerá odpovědnost jen a pouze na ženách.
Přesto však existuje výzkum, který dokazuje, že vykonávání domácích prací, může muže dokonce těšit. Je jen důležité jim stále ponechávat postavení hlavy rodiny a živitele.