en cz
  • 1.

    “Zjistěte typ Vaší
    osobnosti”
  • 2.

    “Poznejte, jaké se k Vám
    hodí povolání”
  • 3.

    “Udělejte správné
    životní rozhodnutí”
Google Plus

Typologie temperamentu umožňuje lidem vidět své dobré a špatné stránky

11.jpg

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou někteří lidé uzavření do sebe a jiní by se rozdali celému světu? Proč jsou některé hlavy chladnější než ty druhé? Jestli ne, tak je to v podstatě vlastně jedno, jestli ano, pak se vaše myšlenky ubíraly stejným směrem jako ty, kterými se zabýval – mimo jiného – i otec lékařské vědy, muž jménem Hippokrates.

Ano, už ve starověkém Řecku bylo vypozorováno, že lidé se od sebe liší, ale že lze u nich nalézt společné znaky v projevech a chování, které by stálo za to nějak utřídit. Tato potřeba dala vzniknout dodnes velice známému a využívanému rozdělení do 4 typů temperamentu.

4 tělesné tekutiny = 4 druhy temperamentu

O typologii temperamentu se zprvu přemýšlelo rozhodně jinak, než je tomu dnes. Hippokrates dával charakteristické projevy chování za příčinu jakési tělesné šťávě, která u daného člověka převažovala. Od této představy se odvinuly i názvy jednotlivých temperamentů: sangvinik – krev, flegmatik – sliz, melancholik – černá žluč a cholerik – obyčejná žluč. Z tohoto koktejlu byla tedy, dle tehdejších spekulací, namíchána lidská osobnost. Jednotlivé teorie dostávaly nové podoby v souvislosti s badatelem, který se rozhodl dané téma ještě více prozkoumat a uzpůsobit ho svým závěrům. Například takový Carl Gustav Jung dělil temperament v závislost na tom, jak jedinec přistupuje ke svému okolí, zda otevřeně, nebo si spíše žije ve vlastním světě a společnost ho víceméně nezajímá, tedy zda je extrovert nebo introvert.

Sangvinik, seznamte se

Pokud se zaměříme na sangviniky, zjistíme o nich, že naplňují jakousi představu o normálním člověku. Nebo si snad průměrného, vyrovnaného jedince představujete jinak než veselého, optimisticky naladěného, jehož emoce jsou stabilní a drží je pevně ve svých rukách? I když na druhé straně je v menší či větší míře nerozvážný a nestálý a na silné podněty reaguje podrážděně, mnohdy až přehnaně. Útěchu budiž to, že po chvilce se uklidní a řeší danou situaci s rozvahou a klidem sobě vlastním.

Rozhodí něco flegmatika?

Dalším typem temperamentu je flegmatik, kterého jen tak něco nerozhází a životem si proplouvá tak nějak v apatii. Máte ve svém okolí člověka, který si z ničeho nedělá těžkou hlavu a je mu všechno víceméně jedno? Pak máte tu čest právě s tímto druhem temperamentu, který se právě navenek jeví jako silně lhostejný, pro kterého neexistují žádné velké ambice a cíle. Své city má poměrně pod kontrolou, je to však způsobeno i tím, že jeho důvěru získají jen vybraní jedinci. Flegmatik působí spokojeným dojmem, protože ho nevzrušují věci, kvůli kterým se jiní lidé po večerech trápí.

Snílek aneb melancholik

Melancholici jsou velice citlivé osoby, jejichž myšlenky se upírají spíše pesimistickým směrem. Žijí v nejistotě a strachu z budoucnosti, jsou spíše smutnějšího ražení a své pocity prožívají spíše ve svém vlastním světě, pro který se dokážou zapálit více než pro cokoliv jiného. K reálnému světu mají negativní postoj, z čehož plyne to, že někdy si život zbytečně komplikují a je tak pro ně opravdu těžkým soustem. Jeho uzavřenost způsobuje, že vztahy s ostatními lidmi navazuje ne zrovna lehce, když už však dovolí někomu, aby vstoupil do jeho života, naprosto se mu oddá a ten dotyčný člověk si může být jistý, že melancholik pro něj udělá téměř cokoliv.

Od cholerika lepší držet se dále, zvláště ve vypjatých situacích

Cholerik představuje tu skupinu lidí, pro kterou je charakteristickým rysem nadměrná výbušnost. Jeho sklon k agresi je mnohdy nebezpečný lidem, kteří se pohybují v okolí cholerika, protože jeho impulzivní chování je téměř neovlivnitelné. Egocentrismus, díky kterému se považuje za střed vesmíru, je tak okatý, že si mnozí mohou myslet, že svůj postoj daná osoba jen hraje. Není však radno ho podceňovat, protože jeho reakce často nemají zábrany a hranice.

S jednotlivými typy temperamentu samozřejmě souvisí kvalita celkového prožívání, úspěchů v životě a jeho celkový směr. Pokud se však lidé naučí rozpoznávat sami sebe a respektovat svou osobnost, pak je jisté, že budou spokojenější sami se sebou i s lidmi z jejich okolí. A to bude ve společnosti ihned o něco veseleji, i když převážnou většinu nebudou zrovna tvořit sangvinici.